Lorem ipsum dolor amet, consectetuer adipiscing elit.
amet velit. Duis ornare eros quis sem. Etiam mauris.
Cras non nibh non mi molestie rhoncus. Aliquam erat .
Aenean felis ipsum, vulputate eu, dapibus ut.
Morbi vel massa. Nam id diam. Pellentesque tinci tellus.
Cras non nibh non mi molestie rhoncus. Aliquam erat .
Lorem ipsum dolor amet, consectetuer adipiscing elit.



6. Nitrobrana a zvěromantie 1/2

10. dubna 2011 v 20:50 | Evanlyn |  Harry Potter a Syn Jednorožců
6.kapitola
Ahojky lidičky. Vím, že mi to tentokrát trvalo opravdu dlouho. Bohužel na mě doléhá obrovský tlak a stres kvůli maturitě. Jsem totiž tak neuvěřitelně blbá, že jsem se ještě nezačla moc učit. No teď už opravdu musím začít. Takže si prozatím užijte tuto kapitolku a já se pokusím si najít čas do konce týdne na další. No nebudu už zdržovat. Jen že tato kapitola je věnována všem mým čtenářům, kteří mi napsali komentář. Jsem za to moc a moc ráda, to mi věřte :) takže věnuji to: Alyxe, Střelec.C, Rikise - (já vím, neboj má to své zdůvodnění, vše se dozvíš v dalších kapitolách ), Maya - (neboj až si najdu čas tak se na tvou stránku podívám, ale ted to moc nejde) a také čtenářce Baffy :-) moc a moc děkuju. Má to pro mě velký smysl.
Tak dál komentujte lidičky, ať můžu další kapitolku věnovat více lidem a třeba bude i dříve než za týden :-)
Evanlyn



6.kapitola
Nitrobrana a zvěromantie
Harry chodil každé ráno a večer běhat, jak mi přikázal Akven. Někdy ho doprovázel on osobně, jindy někdo z gryffinů či hipogryfů. U Akvena strávil již více jak čtrnáct dní a o dost zesílil, měl dlouhé vlasy po ramena a svaly. Každý den se dopoledne učil teorii a odpoledne zkoušel kouzla. Dvakrát za týden se učil jezdit na koni, a ostatních zvířatech. Za svého koně si vybral vraníka s bílou až stříbrnou hřívou, dal mu jméno Corint. Jak tak běhal a lítal na hipogryfech, měl spoustu času přemýšlet o sobě a svých přátelích. Moc se mu stýskalo a litoval, že s nimi nemůže být. Zažili spolu mnohá dobrodružství a plánovali si spolu další. A teď je všechno jinak a oni o něj mají určitě velký strach. Pomalu si plánoval, jak se jim ukáže. Nechtěl se naprosto podřídit Akvenovi a jeho pravidlům. Musel je vidět a ujistit je, že je v pořádku a ať po něm nepátrají.
"Tak Harry za těch čtrnáct dní jsi o dost zesílil, tak se vrhneme na zvěromantii." Řekl jedno odpoledne Akven, který ho učil všechna kouzla z bílé a černé magie, která znal.
"Je to odvětví přeměňování a je to velmi složité a těžké, takže od tebe očekávám disciplinovanost, je to jasné?"
"Jistě, a jak poznám, v co se budu přeměňovat?"
"To je dobrá otázka, vyšlu na tebe kouzlo a tobě se o to zvíře objeví v mysli. Je to jednoduché, jen na nic nesmíš myslet a být absolutně soustředěný." Vysvětloval Akven Harrymu, jakožto svému žáku.
"Bezva, tak jdeme na to ne?" těšil se chlapec.
" Není to tak jednoduché, soustředit se. Pokud vím, chodil si na nitrobranu, viď? K profesoru Snapeovi."
"Jo, k tomu zrádci." Procedil s odporem mezi zuby Harry.
"Ale neodsuzuj jen podle toho, co kdo provedl, zauvažuj také nad tím, co ho k tomu vedlo. A teď k nitrobraně. Profesor Snape má hodně špatnou techniku učení. Ani se nesnažil a jenom tě podkopával. Než začneme se zvěromantií, naučím tě nitrobranu. Je to celkem jednoduché, ale je k tomu potřeba trpělivost a disciplína."
"Jo, to už jsi říkal. Takže vlastně na tu zvěromantii se dostaneme až hodně pozdě co?" zalitoval Harry.
"Ne zítra."
"Jak to! To není možné naučit se nitrobranu za jeden den. A teď mi to došlo! Já si myslel, že se budu učit stát se zvěromágem, ale ty tady mluvíš o nějaké zvěromantii. Jaký je mezi tím rozdíl?" zeptal Harry.
"Máš pravdu. Zvěromagii znáš, jde jen o to, že se přeměňuješ jen v jedno zvíře. Zvěromantie je velice ojedinělá schopnost a skoro nikdo už jí nemá. Můžeš se měnit skoro v jakéhokoli tvora i kouzelného. Jedna z podmínek je, že musí žít v tom prostředí, kde se normálně vyskytuje a druhá je, že samozřejmě musí existovat alespoň jeden exemplář. Pochopil si?" Skončil s vysvětlováním Akven.
"Nepochopil jsem jen jednu věc. Proč na mě teda chceš používat kouzlo, které mi ukáže, v to se budu měnit, když podle tebe mám schopnost se měnit v jakékoli zvíře." Ptal se zmateně.
"Dobrý postřeh. Samozřejmě je tu jedna výjimka. Jedno zvíře pro tebe bude typické. Bude to zvíře, ve které by ses proměňoval jako zvěromág. Není omezené podnebím ani místem. Vše jsem už vysvětlil? Výborně. Dáme se do té nitrobrany." Zamnul si ruce Akven.
"Jistě." Řekl jen Harry nadšen tím, že se bude umět proměňovat v cokoli.
"Začneme. Posaď se a zavři oči. Soustřeď se jen na jednu jedinou věc, pocit, osobu nebo element. Je to jedno, soustřeď se třeba na palec u nohy. Až budeš vědět, na co se budeš soustředit, řekni mi to." S tím tam nechal chlapce sedět a sám si vyčaroval si pohodlné křeslo.
Čekal takhle hodně dlouho, než Harry zvedl hlavu.
"Láska. A Jednorožci, kteří ji přinášejí. Fénix, pro naději."
"To je sice hezké, ale můžeš mít jen jedno z toho." Namítl překvapený Akven.
"Tak budu myslet na to první. Co je na tom vlastně špatného špatného, myslet na více věcí?" divil se Harry.
"Prostě to nejde. Kdyby ses soustředil na více věcí, může se stát, že ti to nevyjde a kdekdo se ti potom dostane do mysli, stačí jen malé zaváhání a nepřítel toho využije. Radši si vyber jen jedno z toho. Začneme. Připraven?" dodal Akven a pozoroval Harryho.
"Ano." Řekl to zklamaně chlapec.
"Legilimens."
Malý chlapec seděl vyděšeně na vrcholu stromu a koukal pod sebe, jak na něj štěká zuřivě pes tety Marge.
"Tak tohle to nebude, zkus něco jiného." Zrušil kouzlo Akven.
"Ano."
"Připraven? Legilimens!" zaútočil Akven.
Téměř třináctiletý chlapec s mečem v ruce uhýbá před útoky obrovitého hada. Nakonec na něj zaútočí a vrazí mu meč do tlamy.
"Tak, tohle taky ne. Zkus ještě něco jinačího. A pokračujem. Legilimens."
U kamenného oblouku bojují dvě postavy. Muž a žena. Muž se ženě směje, ale po tom, co do něj jedno kouzlo narazí, se výraz jeho tváře mění na překvapený a on propadá skrz závoj.
"Néé!" křičí chlapec a chce se za mužem rozběhnout v čemž mu hned na to zabrání jiný muž…
Harry zničeně složí hlavu do dlaní. Tato vzpomínka je pro něj stále až příliš bolestivá, ucítí na ramenou Akvenovi ruce.
"Jsem v pořádku, můžeme pokračovat." Řekl jen s kamennou tváří a postavil se Akvenova čelem.
"Dobrá. Připrav se. Legilimens."
Akven seslal na Harryho jako před tím ono kouzlo, ale v tu chvíli, kdy se vpilo do chlapce, tak Akvena odhodila silná tlaková síla pryč od chlapce.
"Výborně…Jenom to příště s tou silou moc nepřeháněj. Na co jsi myslel? Ptám se jen ze zvědavosti." Poblahopřál Harrymu Akven.
"Lásku, jednorožce a fénixe. Zvlášť neměli sílu, ale dohromady ano." Vysvětloval Harry.
"Dobrá nevěřil sem, že by se toto mohlo povést, ale zřejmě sem tě podcenil. Pro dnešek to stačilo. Zítra začneme s zvěromantií. Teď půjdeme udělat nějaký ten lektvar a pak budeš mít volno." Jen co to dořekl, už stál ve dveřích a čekal, až se Harry sebere ze země. Harry jen něco naštvaně zabrumlal, ale radši se zvedl.
Sešli do "lektvarové místnosti" jak jí Harry říkal.
"V lektvarech už si se o hodně zlepšil a vyčerpali jsme látku z učebnic, takže můžeme začít s nadstandartními lektvary, které se učí vařit bystrozoři." Začal Akven.
"A jak to, že mě učíš i to co budu probírat v Bradavicích?" zeptal se Harry. "Protože se do Bradavic nevrátíš." Řekl Akven a nechal zkoprnělého Harryho stát u polic s přísadami. Harry to sice sám plánoval s Ronem a Hermionou, ale tohle nečekal. Jak to tak vypadá, tak Akven ani neplánoval, že by se někdy měl se svými přáteli vidět. Dost ho to naštvalo, ale tyto své pocity uschoval a začal se soustředit na nenáviděné lektvary.
Po dvou hodinách vaření velmi složitého lektvaru, který se měl nechat nyní dvě noci v měsíčním svitu, se Harry odebral do svého pokoje, kde přemýšlel, jestli a kdy uvidí své přátelé a Ginny. S Ginny se Harry o prázdninách u Dursleyových zase rozešel, nechtěl, aby s ním šla do Siriusova domu a ona se urazila. Teprve až později zjistil, že ji vlastně neměl rád. S Ronem a Hermionou se dohodli, že na konci prázdnin místo toho, aby nastoupili do Bradavic, tak půjdou za odkazem Brumbála hledat viteály. Dohodli se, že Ron s Hermionou stráví srpen v Doupěti a sejdou se na začátku prázdnin. Nyní se vše mění, ale to on nechce. Bude to muset nějak zařídit, aby se s nimi v září přece jen sešel.
Harry se začetl do deníku svých rodičů, ani nevnímal, že zmeškal večeři a domácí skřítek mu ji přinesl do pokoje.
Ráno se Harry probudil celý rozlámaný. Není se co divit, když spal zkroucený v křesle. Po ranní hygieně se chtěl vypařit a projet se na Corintovi. Zabránil mu v tom jeden malý problém. Skřítek Bacne měl nejspíš dojem, že když se Harry nenají, bude moc slabí, a tak šel tedy na obvyklou obrovskou snídani. Rychle do sebe něco naházel a vyběhl ven - směr stodola.
"Tak sem tady, Corinte. Dneska se projedeme hned teď. Jenom tě nejdřív musím upravit. Zase si se válel co?" mluvil na hřebečka Harry. Po čistící proceduře Corinta osedlal, což se naučil od Akvena, a vyjel do lesa. Ani si neuvědomil, jak čas utíká a tak se divil, kolik že je hodin, když se vrátil zpět.
"Kde si byl." Vyjel na něj hned Akven co ho uviděl.
"S Corintem venku. Dneska se mi nechtělo běhat, a tak sem se projel po lese."
"Víš přece, že tam v tom lese jsou kentauři a pravděpodobně vymýšlejí plány jak tě unést. Máš si dávat pozor a do lesa jít s doprovodem."
"Já vím, já vím, už můžu jít? Prosím! Jsem špinavej, spocenej a nechci být v těch těsnejch rajtkách už ani chvíli." Vymlouval se Harry a nasadil svůj trpitelský obličej.
"Běž, a pak si vem pokročilou černou magii, měl by sis přečíst 14-19 kapitolu. A teď se vykoupej. Smrdíš." Otočil se Akven k Harrymu zády a šel snídat a přitom se smál.
"Jo, rozkaz kapitáne." Odpověděl jen Harry a odešel do svého pokoje.
"Nyní začneme konečně s tou zvěromantií. Jsi připraven? Nezapomeň, musíš se soustředit."
"Jasně chápu. Jdem na to. A proč vlastně musím toto podstoupit, když si říkal, že se budu umět přeměnit do jakéhokoliv zvířete? Chápu podmínku s přirozeným místem, ale to bych se mohl prostě jen v něco proměnit a je to." zeptal se jen Harry.
"To ano, ale je to výhodné. Někdo tě chytí do sítě jako psa a ty se odtamtud dostaneš jako brouk. Problém je, že se nemůžeš přeměňovat ze zvířete do zvířete. Mezi proměnami musíš být zase ty, jako člověk. Jenomže když si najdeš svou podobu zvěromága, tak se nemusíš měnit nejdřív do člověka, ale změníš se rovnou do toho zvířete, které potřebuješ." Dal se zas do vysvětlování Akven. "No tak jdeme na to. Jsem připraven." Řekl jen Harry.
Harry zavřel oči a pak jen cítil, jak do něj narazilo kouzlo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama