Lorem ipsum dolor amet, consectetuer adipiscing elit.
amet velit. Duis ornare eros quis sem. Etiam mauris.
Cras non nibh non mi molestie rhoncus. Aliquam erat .
Aenean felis ipsum, vulputate eu, dapibus ut.
Morbi vel massa. Nam id diam. Pellentesque tinci tellus.
Cras non nibh non mi molestie rhoncus. Aliquam erat .
Lorem ipsum dolor amet, consectetuer adipiscing elit.



4. Nové poznatky 2/2

22. března 2011 v 22:25 | Evanlyn |  Harry Potter a Syn Jednorožců
pokračování

"Měl si štěstí, Harry Pottere. Kdybych tě neodnesl, tak bys skončil někde uvázaný u kůlu." Promluvil tvor stojící za Harrym.
"Proč myslíš. Kentauři jsou přece celkem hodní tvorové." Namítl Harry, aniž by se otočil.
"To ano, ale ne tihle. Je tu konflikt mezi nimi a Akvenem. Rozhodli se, že když tě unesou a pod pohrůžkou, že tě vydají lordu Voldemortovi, jim dá to, co chtějí." Řekl tvor.
"A co to je, Dafline." Zeptal se Harry, který se právě otočil a spatřil toho obrovského draka.
"To nevím. Akven si takové věci nechává pro sebe. Dávej si dobrý pozor Harry Pottere, nejsou zde jen bytosti dobra. Nashledanou příště." Rozloučil se Daflin a odletěl.
Harry se porozhlédl kolem a doufal, že najde nějaký záchytný bod, jenž by mu napověděl, kde se zrovna nachází. Po obhlídce terénu zkonstatoval, že asi 200 m odtud je Akvenova chata. Vydal se tím směrem, protože se cítil unavený a vzhledem k tomu, že ještě nesnídal, tak měl i slušný hlad.
"Tak co, jakpak sis to venku užil?" Ptal se Akven, když se Harry vrátil. "Neřekl si mi, že tu máš tolik kouzelných tvorů. Jaks k nim přišel? A jaké máš problémy s kentaury?" vyptával se Harry.
"Dost! Dost! J" začal se smát Akven, "máš tolik otázek a já abych ti na ně jen furt odpovídal. Takže Daflin mě požádal, jestli bych mu u mě nenašel nějaké místo, kde by mohl spokojeně žít. Jsme dlouhá léta přátelé, ale jak jsme se poznali, ti vyprávět nebudu, není to zrovna nejhezčí vzpomínka. Gryffinové se přidali, jakmile se dozvěděli, že Daflin má bezpečné útočiště u kouzelníka a hipogryfové šli s nimi. Rozpor s kentaury je vlastně právě kvůli tomu, že jsem povolil Daflinovi tu žít, a jim se to nelíbí. To je vše. Mimoto ty se budeš učit jezdit na koni a všech ostatních tvorech. Je to součást výcviku nedá se nic dělat." vysvětloval Akven.
"Ale to nejde. Nikdo nikdy neseděl na gryffinovi a drakovi a rozhodně netoužím stát se jejich svačinou." Zděsil se Harry. To s tim Daflinem mu nevěřil, ale nechal to plavat, jednou se to dozví.
"Ježiši neboj, se nic se ti nestane. Přece si s nimi mluvil ne? A teď už dost, jde se snídat." Zakončil jejich debatu Akven.
Harry, jak zjistil, dokázal ovládat oheň, ale jak tušil, nebylo to všechno. Začal prohledávat svůj pokoj, jestli tam něco nenajde.
"Hledáte něco, pane?"
"Ááá! Tys mě ale vyděsil. Ehm vlastně ještě ani nevim, jak se jmenuješ. A neříkej mi prosím, pane, jsem Harry, ano?" Vyděsil se Harry, po kolikáté už dnes, a prohlédnul si skřítka, který se tam jako na povel ukázal.
"Jistě jak si přejete. Jmenuji se Bacne (čte se to bakn ju J E)."
"No nevíš, jestli tu někdy spali mí rodiče? Nebo jestli mi tu něco náhodou neschovali?" ptal se Harry.
"Ale jistě čekal sem, kdy se na to zeptáte. Bydleli tu s panem Akvenem to jistě, ale pan Akven nikdy nevěděl, že si tu také schovali takovou malou knížečku. Požádali mě, abych vám ji předal, jakmile se po ní začnete shánět. Pojďte prosím za mnou, Harry." Řekl Bacne a vedl ho do kuchyně, kde z kredence vytáhl malou ušmudlanou knížečku přesně do kapsy.
"Zde je Harry, a když dovolíte, začaroval bych jí na vás skřítčím kouzlem." Nabízel Bacne.
"A co to pak udělá?" byl zvědavý Harry.
"I kdybyste si ji nevzal s sebou a někde ji nechal, tak až byste ji potřeboval, stačí na ni jen pomyslet, jako že ji chcete mít u sebe, a je to. Navíc mám pocit, že ji vaši rodiče začarovali tak, abyste si ji mohl přečíst pouze vy a poté vaše děti a tak dále a tak dále." Vysvětlil Harrymu Bacne. "No tak ano. A děkuji." Řekl Harry. Jakmile měl Harry knížku u sebe, poděkoval a vyběhl k sobě do pokoje, aby mohl nerušeně číst.

Jak poznal hned z první stránky, byl to deník jeho matky. Psala v něm o poznatcích, které sbírala po řadu let. Jak poznala jeho otce. Pak také jak se jeho otec seznamoval se svými schopnosti a proč je dostal. Prý díky tomu, jak oddaně miloval jeho matku, aby ji mohl ochránit, i když to byla ta poslední osoba na celém světě, která by potřebovala ochraňovat. Jeho otec také jako první ovládal oheň.
Pro Harryho to bylo moc bolestivé číst o svých rodičích, kteří byli pravděpodobně mrtvý.
Akven se mezitím radil s Daflinem o Harrym, a jak by ho měli přimět použít své schopnosti.
"Možná bychom na něj měli znenadání útočit, on by se bránil a asi by použil své schopnosti, aby se zachránil." Navrhoval Daflin.
"Ne to ne. Dlouho jsem ho sledoval a zjistil jsem, že má, jak říká jeho kamarádka, ´záchranářský komplex´. Zachránil by mě nebo své kamarády na úkor svého života. Je to velmi oddaný přítel, ale i neodbytný nepřítel a to je vzácná vlastnost." Přemýšlel nahlas Akven.
"Tak co navrhuješ? Unést jeho kamarády, a pak ho zavést na místo, kde by byli v ňákém ohrožení?" tázal se Daflin.
"No vidíš, to není vůbec špatný nápad. Tak vidíš, že ti to pálí. Ale bude problém, aby si pak Harryho nepamatovali. Zatím se o něm nesmí nikdo dozvědět." Zaradoval se Akven nad vymyšleným plánem netuše, že Harry už své schopnosti pomalu začíná poznávat ze záhadného deníku jeho rodičů.
"Páni, tady se píše, že má matka se mohla proměňovat, jako zvěromág, do kolika kouzelných tvorů, i obyčejných zvířat chtěla. Třeba by mi to šlo taky." Četl mezitím deník Harry, který byl nadšený, co by všechno mohl dokázat. Když listoval jen tak deníkem, dozvídal se mnoho různých věcí, až přišel na způsob, jak přivolat fénixe a navázat s ním přátelství.
"To bych mohl zkusit viď, Hedviko." Promluvil k jeho sově, která s ním sdílela pokoj. Hedvika jen líně zahoukala a loupla po něm jedním z jejích jantarových očí.
"Vždyť já vím, že ty se mnou budeš pořád, ale teď by ses asi chtěla vyspat co? Tak já pudu." Řekl a vyšel z pokoje hledat Akvena, aby se ho poptal, jak bude probíhat jeho výcvik.
Prohledal už celý dům, ale Akven nikde. Šel tedy ven a u stodoly zaslechl dva známé hlasy.
"…až bude připraven tak mi dáš vědět a přivedeš Rona s Hermionou. O zbytek se postarám."
"O co že se postaráš?" zeptal se naštvaný Harry, který vyšel ze stínu. "Zase nějaká tajemství. To mi nemůže nikdo věřit?" křičel už Harry.
"My ti věříme, tohle mělo být pro tvé dobro…" začal vysvětlovat Akven. "Zase je něco pro mé dobro, už toho mám dost!" přerušil ho Harry. "Akven má pravdu, jen jsme chtěli, abys dříve přišel na své schopnosti." Přeřval ho Daflin. Avšak bylo to tak silné zařvání, že Harry s Akvenem málem ohluchli.
"No dobrá, ale na ten plán s Ronem a Hermionou zapomeňte, nechci, aby zatím věděli, kde sem. Na ty schopnosti přijdu sám a docela rychle. Navíc jsi sám říkal, že by nebylo dobré, aby o mně věděli. Moc dobře vím, že by chtěli zůstat se mnou nebo by mě chtěli odvést pryč." Uklidnil se Harry.
"Dobře platí, ale teď už pojď na oběd. Mám celkem dost hlad." Ukončil to Akven.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka zatím?

Ano 78.6% (11)
Ne 21.4% (3)

Komentáře

1 alyxs | 23. března 2011 v 13:27 | Reagovat

:) vypadá to dobře už se těším na pokráčko a doufám, že bude brzo :) :-)

2 Kari § Anne | 23. března 2011 v 15:09 | Reagovat

Hezký!!! :-D

3 Baffy | 25. března 2011 v 16:16 | Reagovat

super kapča teším sa na pokračko. dúfam že bude skoro.

4 Jarwis | Web | 26. března 2011 v 17:50 | Reagovat

Ahoj, tak jsem se dostal k přečtení další kapitoly. Líbí se mi. Už by si mohla zase přidat.
PS: dneska ti pošlu další kapitolu na opravu, už na ni pracuji :)

5 neky | 27. března 2011 v 22:54 | Reagovat

dneska jsem to tady našel a neni to vůbec špatný,jet tak dál ;-)

6 Anfulka | 29. března 2011 v 16:50 | Reagovat

kapitola úžasná

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama