Lorem ipsum dolor amet, consectetuer adipiscing elit.
amet velit. Duis ornare eros quis sem. Etiam mauris.
Cras non nibh non mi molestie rhoncus. Aliquam erat .
Aenean felis ipsum, vulputate eu, dapibus ut.
Morbi vel massa. Nam id diam. Pellentesque tinci tellus.
Cras non nibh non mi molestie rhoncus. Aliquam erat .
Lorem ipsum dolor amet, consectetuer adipiscing elit.



3. Nová tvář v Řádu a překvapení

16. března 2011 v 20:21 | Evanlyn |  Harry Potter a Syn Jednorožců
3. kapitola
Nová tvář v Řádu a překvapení

Ahojky. :-) Tak tady je další kapitolka. Doufám, že se bude líbit. Nevím, jak budu mít čas do konce týdne, ale snad do neděle něco přibude :-)
Vzhledem k tomu, že letos dělám maturitu, tak začínám být dost nervózní :-)
Mějte se hezky a snad budou čtenáři a komentáře přibývat.
Evanlyn


3. kapitola
Nová tvář v Řádu a překvapení
Ron s Hermionou chtěli po příchodu do Doupěte okamžitě kontaktovat Fénixův Řád, ale uvědomili si, že neví, kdo řád vlastně vede po smrti Brumbála.
"Rone, musíme se zeptat tvé mamky nebo taťky. Brumbál je mrtvý a nám nikdo neřekl, kdo je teď v čele řádu." Panikařila Hermiona.
"Hermiono, je sice blbý, že nic nevíme, ale pochybuju, že mí rodiče by nám něco řekli. Už je slyším: ´Rone, na co to chceš vědět? Tobě nikdy nedovolíme, aby ses k nim přidal. Na to zapomeň. Jsi ještě moc mladý, aby ses pletl do takovýchto věcí.´
"Tak zkusíme jít za McGonagallovou. Ta by nám to říct mohla ne?" Navrhovala Hermiona, která se o Harryho moc bála.
"To je dobrej nápad Hermiono! Ale jak se k ní dostaneme? Nevíš náhodou, kam jezdí na prázdniny? Pochybuju, že je zavřená celý dva měsíce v Bradavicích." Vyptával se Ron.
"Pošleme sovu s dopisem, že máme naléhavý problém a musíme se s ní sejít." Podávala návrhy Hermiona.
"To bude trvat moc dlouho. Nesmíme ztrácet čas, kdoví co je teď s Harrym."
"Máš pravdu, ale co máme jinýho dělat? Sami ho nikdy nemůžeme najít."
"Hermi! My zapomněli na další členy Řádu! Vždyť můžeme jít za někým jiným. Pak se už určitě dozvíme, kdo Řádu teď velí"
"Hmm, a koho máš zrovna na mysli?" zeptala se Rona Hermiona.
"Kingsley Pastorek je bystrozor. Stačí, abychom za ním zašli s nějakou blbostí a v jeho kanceláři mu to potom všechno řekli." Vysvětloval Ron. "To je úžasný nápad! Nikdy bych do tebe neřekla, že něco takového vymyslíš." Rozplývala se Hermiona a okamžitě ho políbila.
"Tak takovýhle odměny bych bral. Asi se budu muset víc snažit něco vymyslet, pokud mě čeká tohle." Provokoval Ron.
"Ty…" začala Hermiona, ale dál se nedostala, Ron jí totiž ten polibek vrátil.
"Stačí, teď máme důležitější věci na práci." Odtrhla se od Rona Hermiona a oba vešli do Doupěte.
"Kde jste byli!?" Zařvala na ně hned ve dveřích rozčilená Molly.
"Na Příčný. Jen jsme něco sháněli. Co se děje, že jsi tak rozčilená. Vždyť jsme ti to říkali dopředu." Ptal se zmatený Ron.
"Příčná ulice byla před pár minutama napadena. Řád už je na místě a bojuje se smrtijedy. Zřejmě jste měli víc štěstí než rozumu. Chodit v dnešní době na Příčnou." Zlobila se ještě Molly, ale byla ráda, že se jim nic nestalo.
"Jsou dvojčata v pořádku?" Ptala se vyděšená Hermiona.
"Ano, přidali se k Řádu, aby bojovali, ale Artur je poslal rychle domů." Odpověděla Molly a odehnala je do pokojů, aby nepřekáželi, jestli přijde někdo zraněný.
Později na ministerstvu kouzel:
"Jdeme za bystrozorem Kingleym Pastorkem." Ohlašovala Hermiona u vrátnice hlídači.
"Předložte své hůlky k prokázání." Vyval je hlídač. Ron s Hermionou udělali, co říká a po ověření si je vzali zpátky a připnuli si visačku viditelně na hábit.
"Tak jsme tady. Můj taťka má kancelář na stejném patře jako bystrozoři, tak si musíme dát pozor, abychom ho nepotkali." Upozorňoval Ron, když nastupovali do výtahu.
"Divím se, že nás tvoje mamka někam pustila, po tom co se dneska stalo na Příčné." Mluvila Hermiona cestou výtahem.
"Taky jsem se divil, ale tím líp. Nemuseli jsme se vyplížit."
"Tak kam teď?" Ptala se Hermiona, která tu byla takřka poprvé, když se nepočítá ´návštěva´ odboru záhad v pátém ročníku.
"Nevim, asi tudy" A zahnul do postraní uličky.
"Jsi si jistý. Mě se to ňák nezdá." Komentovala to Hermiona.
"Pojď, sem si jistý. Tudy se jde i k taťkovi." Odpovídal Ron. Šli dlouhou chodbou, až dorazili ke dveřím s nápisem Bystrozoři.
"Tak vidíš. A jsme tady." Naparoval se Ron.
"A co tu chcete?" zeptal se jich hrubý hlas za nimi.
"Jé."
"Nekřič! Budíš moc pozornosti." Rozčiloval se na Hermionu Ron.
"My hledáme Kingsleyho Pastorka." Odpovídal na bystrozorovu otázku Ron.
"Tak pojďte za mnou." Pobídl je bystrozor.
"Jak jsi věděl, že je to bystrozor?" ptala se Hermiona.
"A já myslel, že víš úplně všechno. Vidíš to modré B vyšitý na tom hábitu?" Odpovídal Ron, který byl šťastný, že ví něco víc než jejich knihovna.
"Tak jsme tady, mládeži. Pastorek je za těmito dveřmi." Ukázal jim bystrozor na dveře a odešel.
"Tak jdem na to." Nadechl se Ron a zaťukal na dveře. Ozvalo se "dále", tak hned vešli.
"Ále, pan Weasley a tohle bude jistě slečna Grangerová, nemýlím-li se. Tak pročpak jdete za mnou?" zeptal se jich Pastorek a gestem je vybídl, aby se posadili.
Hermiona mávla hůlkou a zabezpečila místnost proti odposlechu.
"Bylo to nutné?" zeptal se tentokrát již bez úsměvu Pastorek.
"Ano! Chtěli bysme vědět, kdo je teď velitelem Řádu." Prohlásila jen Hermiona.
"Aha tak to nutné bylo. A proč to potřebujete vědět?" Zeptal se Pastorek. Hermiona se s Ronem po sobě podívali a kývli na sebe na znamení souhlasu.
"Unesli Harryho Pottera." Řekl Ron a díval se se zájmem na Pastorkovu reakci.
"Kdy?" řekl jen Pastorek.
"Dnes dopoledne na Příčné ulici…" Začala Hermiona.
"Tak proto byli smrtijedi na Příčné." Přerušil ho Pastorek.
"On ho unesl jen jeden muž v Krucáncích a Kaňourech. Nevypadal jako smrtijed." Povysvětlil tuto situaci Ron.
"A navíc Harry by jistě smrtijeda poznal, pokud by nebyl u smrtijedů nový." Poznamenala Hermiona.
"Aha. V tom případě, ale musíme po něm vyhlásit pátrání. Dovolíte mi, abych to sepsal? Ministr si žádá podrobné zprávy. Pravděpodobně vás přivedeme k výslechu." Organizoval věci Pastorek.
"Ale vy to nesmíte nikomu říct. Toto je přísně tajné vzhledem k tomu, že Harry je dospělí a má bydlet u svých příbuzných v Kvikálkově. Je to i velmi komplikované. Jak myslíte, že by na toto reagovala veřejnost a hlavně Voldemort. Určitě by využil situace, kdy lidé budou oslabení. Většina v Harrym vidí poslední naději v boji proti Voldemortovi. Hlavně po smrti Brumbála. Nemám pravdu?" odporovala Pastorkovi Hermiona.
"Právě proto musíme kontaktovat někoho, kdo vede Řád. Ministerstvo se o tom nesmí dozvědět, rozumíte?" pokračoval Ron.
"Jistě. Chápu vás a pokud s tímto někdo přijde, tak se to pokusím co nejdéle zdržet. Fénixův Řád vede Vannesa Donvodová. Asi jí neznáte. Napíšu jí, že se s ní musíte setkat z důvodu velmi závažného případu. Důvěřujte jí. Je schopná a dokáže naslouchat. Ona se vám pak už ozve. Přeju vám hodně štěstí v hledání Harryho, budete ho potřebovat." Pastorek je vyprovodil až na chodbu a odešel za svou prací.
"Tak toto bychom měli."Oddechla si Hermiona. "Rone! Hermiono! Co tu děláte?" Ozval se za nimi zvýšený hlas.
"No…"
"My…" začali Ron s Hermionou.
"To mi budete muset vysvětlit. A hned." Začal rozhodně pan Weasley, který se najednou vynořil zpoza rohu na konci chodby a naneštěstí si jich všiml.
"A nešlo by to někde jinde?" zeptal se s nadějí v hlase Ron.
Za necelou hodinku už všichni seděli v jedné malé mudlovské kavárně v centru Londýna.
"Tak co, jak mi to vysvětlíte, že jste nechtěli mluvit na ministerstvu a proč jste tam vůbec byli? Ví to vůbec Molly, že nejste v Doupěti?" Ptal se pan Weasley.
"Víte ono je to moc složitý. A paní Weasleyová o tom ví, povolila nám to." Začala Hermiona.
"No prostě, unesli Harryho…" Pokračoval Ron, když v tom ho pan Weasley přerušil.
"Cože! Kdy se to stalo? A kde se to stalo? Počkat, to jste to vyžvanili ministerstvu? Nejste náhodou blbý!" rozčiloval se potichu pan Weasley. "Ale vůbec ne. Jenom jsme se byli ptát Kingsleyho Pastorka, kdo je teď vedoucím Řádu. Slíbil nám, že pokud se to na ministerstvo dostane tak to bude co nejvíce zdržovat. Nejsme tak blbý." Odporovala Hermiona.
"Víte, vy byste nám neřekli, kdo to je. A tak jsme šli za dalším členem Řádu no." Pokračoval po Hermioně Ron.
"Budeme muset upozornit Pastorka, aby tu zprávu nepsal o Harrym." Vzpomněla si Hermiona na důležitou věc.
"Nebojte, to by Pastorek neudělal. Takže už víte, kdo vede Řád. Pravděpodobně až vás Vannesa kontaktuje a vy až za ní půjdete, budete muset sloužit zkoušku. Takže vám doporučuji, abyste se začali učit nějaká ta obranná i útočná kouzla," řekl s mírným úsměvem pan Weasley, "je to povinné. Vannesa si zkouší každého, kdo k ní přichází poprvé. Nikdo neví odkud je, ale Brumbál ji přivítal s otevřenou náručí, jako dávnou přítelkyni. Bylo to vlastně jen pár měsíců před svou smrtí. Podle všeho tušil, že zemře."
"Ano, přišlo nám zvláštní, že jsme o ní nikdy v životě neslyšeli. A tati, nevíš, jestli o ní ví něco profesorka McGonagallová?" zeptal se Ron. "Nevím."
"Počkat! Asi vím, jak alespoň zjistit, jestli chodila do Bradavic. V Krucáncích a Kaňourech je seznam studentů, který se stále doplňuje." Napadlo, jak jinak, Hermionu.
"Hermiono ty jsi úžasná. To nikoho zatím nenapadlo." Zvolal pan Weasley. Zaplatili v kavárně, čehož se musela ujmout Hermiona, která byla z mudlovské rodiny, a vydali se na Příčnou ulici.
"Tady to je!" zvolala po tříhodinovém hledání ve velkém knihkupectví Hermiona.
"No sláva už jsem myslel, že to nikdy neskončí." Radoval se Ron.
"No nevím, nevím jak je to s tím myšlením, no." Provokovala Rona Hermiona.
"Nechte se už." Ztratil nervy pan Weasley, který jich už měl dost, protože se takhle popichovali pořád.
"Tak co tam máš." Zajímal se Ron, když se přestali s Hermionou na sebe šklebit.
"Počkat musím to najít. Je to seřazené naštěstí podle abecedy, jinak bysme tu mohli zůstat celou věčnost. Donvodová, Donvodová, Donvodová tady není. Ne, je tu. No potěš bože. Chodila do Nebelvíru, navíc do stejného ročníku jako Lili a James." Studovala seznam Hermiona.
"Jak to? Na to by snad někdo přišel. Třeba Remus, chodil s Jamesem do třídy, takže musel chodit i s ní." Divil se pan Weasley.
"Ona si totiž změnila jméno, víte. Původně se jmenovala…Ó bože to snad není možné." Zděsila se Hermiona.
"Co?" vykřikli unisono Ron a pan Weasley.
"Anna Frey-Potterová."
"To není možné! Harry už žádné příbuzné kromě Dursleyových nemá. Tedy neměl by mít." Nevěřil Ron a koukal Hermioně přes rameno.
"Asi to tak je. Tenhle seznam totiž nikdy nelže. Anebo je to jen shoda jmen. Jinak si to neumím vysvětlit."
"Dobrá Hermiono, ale teď už jdeme nebo se Molly zblázní, jestli přijdeme na večeři pozdě. Pojďte." Skončil to pan Weasley a odešli na výbornou večeři do Doupěte, kde je za pozdní příchod paní Weasleyovi pěkně seřvala.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jarwis | Web | 16. března 2011 v 20:44 | Reagovat

Pěkná kapitola, jsem zvědavý na pokračování.Hlavně co vymyslí Ron s Hermionou, než na Harryho.
Že by našli tětičku Harryho?

2 Anfulka | 20. března 2011 v 17:34 | Reagovat

skvělá kapitola

3 dablicek | 20. března 2011 v 17:34 | Reagovat

oblibila jsem si tvuj příběh

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama