Lorem ipsum dolor amet, consectetuer adipiscing elit.
amet velit. Duis ornare eros quis sem. Etiam mauris.
Cras non nibh non mi molestie rhoncus. Aliquam erat .
Aenean felis ipsum, vulputate eu, dapibus ut.
Morbi vel massa. Nam id diam. Pellentesque tinci tellus.
Cras non nibh non mi molestie rhoncus. Aliquam erat .
Lorem ipsum dolor amet, consectetuer adipiscing elit.



1. Cizinec

13. března 2011 v 13:40 | Evanlyn |  Harry Potter a Syn Jednorožců
1.kapitola
Cizinec

V klidu černé noci se v Zobí ulici nepohnul ani lísteček. Na první pohled se zdálo, že všichni spí. Nebyla to však pravda. V domě číslo 4 si povídali tři lidé. První byl černovlasý brýlatý téměř 17-ti letý chlapec se zajímavou jizvou na čele- Harry Potter, druhý zrzavý vytáhlý a hubený- Ron Weasley, a nakonec dívka s hustými vlnitými hnědými vlasy- Hermiona Grangerová.

"Jak si to představuješ?" šeptem se rozčilovala Hermiona. "To máme po tom všem jen tak odejít a nechat tě tu?" přizvukoval Ron. "Ne jen nechci, abyste ještě i vy zameškali školu a navíc to bude nebezpečný". Harry odporoval, zatímco se jen tak rozhlížel po ulici. "Ale co bude s tebou? Nenecháme tě jen tak." Hermiona to stále nevzdávala. Toto téma probírali už mockrát od té doby, co se vrátili z Bradavické školy čar a kouzel. "Půjdu do Siriusova domu a budu se učit černou magii, obranu proti ní a další užitečné věci, ale hlavně tu černou magii, protože Voldemort má hodně zkušeností a pochybuji, že nebude připravený, až se zas potkáme.

Nakoupím na Příčné všechny možné knihy a pokusím se připravit na to, co mě čeká, však vy víte. Ty a Ron se vrátíte do Doupěte a o mém plánu nikomu neřeknete. Slibujete?" Naléhal Harry. Ron s Hermionou se ho ještě dlouho snažili přesvědčit, aby je vzal s sebou a naléhali, přesto nakonec slíbili, že se vrátí do Doupěte, ale nadšení z toho nebyli.
Po Harryho 17 narozeninách oba neochotně odjeli a on se rozloučil s tetou a strýcem. Hlavně strýc to bral s velkým nadšením a naposledy mu připomínal, že ho ve svém domě už nechce nikdy vidět. Teta Petunie mu jen kývla na pozdrav. Jen co vyšel z domu, tak se přemístil do jeho nového domova. Udělal to co nejrychleji, aby ho pokud možno nikdo neviděl. Předpokládal, že ho stále hlídají z Fénixova řádu.

"Tak a je to tady. Teď už to vrátit nejde." říkal si Harry, který právě stál před domem na Grimmauldově náměstí 12. Před domem neotálel dlouho. V domě sice už nebyl hlavní štáb Řádu, ale stále to mohlo být hlídané místo.
"Fuuuuj!!! To je hnus." Harry první co zaregistroval, byl příšerný puch, který se linul z kuchyně. Tam na zemi ležel mrtvý domácí skřítek Krátura. Harry se v duchu i nahlas zaradoval, protože tohoto skřítka ze srdce nenáviděl. Pak se však zastyděl, protože Krátura nemohl za to kde a jak vyrůstal. Harry si uvědomil, že kdyby se začal radovat z něčí smrti, tak by pak byl stejný jako Voldemort.

Kráturu pomocí kouzel pohřbil na zahradě domu. Konečně mohl kouzlit, jak jen chtěl aniž by na to přišlo Ministerstvo."Tak teď bych si mohl vybalit, a pak vyrazit do Příčné, abych už to měl z krku." Pomyslel si Harry. Zašel do pokoje, který předtím obýval spolu s Ronem a odložil si k posteli svůj kufr. Z kapsy hábitu vytáhl přeložený kus papíru s kouzly, na kterých celý měsíc pracovali. Byl to seznam ochranných kouzel na dům. Přece jen po smrti Brumbála i Siriuse toto místo nebylo tím nejbezpečnějším. A on si opravdu nepřál návštěvu smrtijedů. Sešel tedy do kuchyně, odkud pomalu odříkával vypsané formule. Bylo to dlouhé a vyčerpávající. Vzhledem k tomu, že v kuchyni nebylo nic poživatelného jídlu, vzal si lehký plášť a vyšel před dům.

Přemístil se před Děravý kotel a rychle vlezl dovnitř, nechtěl, aby ho někdo viděl. Dal si něco k jídlu a pití a rozhlížel se kolem, jestli tu není nikdo známý. Na Příčné ulici se chvilku porozhlédnul a potom si zašel ke Gringottovým. Jakmile si vybral dost galeonů, aby si mohl nakoupit vše potřebné, odešel do Krucánků a kaňourů pro nějaké knihy. Ještě se zastavil u Freda a George, kteří jakmile uviděli Harryho, tak mu naložili jako pozornost podniku spoustu celkem užitečných věcí. Popovídali si o připravované svatbě Billa a Fleur. Harry slíbil, že na ní určitě přijde. Nechal pozdravovat pana a paní Weasleyovi, Ginny a Rona s Hermionou. Ještě je ujistil, že je naprosto v pořádku a určitě se v Doupěti zastaví na návštěvu. Rozloučil se a přešel ke knihkupectví, kam měl původně namířeno.

"Tak co to bude?" říkal si sám pro sebe. Pomalu procházel regály a vybíral si hlavně knihy o černé a bílé magii. Taky něco o lektvarech, přece jen už by se je měl naučit a třeba mu to bez Snapea za zády půjde lépe. Už měl vybraný pořádný stoh knih, když tu náhle se jakoby odnikud zjevil vysoký muž s jedinou knihou v ruce. "Asi byste měl vyzkoušet i tuhle pane Pottere." Obrátil se a onu knihu mu nabízel. ´Kletby a protikletby, které by se občas i mohli hodit´, četl na jejích deskách. "A proč mi jí nabízíte?" ptal se na oplátku. "Již dlouho vás pozoruji a napadlo mě, že by se vám mohla hodit do sbírky." A poukázal na knihy v Harryho rukou. "Tak děkuji, pane." "Není zač." odpověděl šeptem muž a natahoval ruku s knihou, ale jakmile se jí Harry dotkl, ucítil známé trhnutí v oblasti pupíku. V tom si uvědomil, jak lehce hned v první den padl do léčky. I s knihami, které mimochodem ještě nezaplatil, se Harry Potter přenesl do neznáma.

Zatímco si Harry povídal s oním cizincem, sledovaly je dva páry očí. Hermiona s Ronem tajně odešli z Doupěte, aby zkontrolovali, jestli se Harrymu na Příčné nic nestane. Jakmile Harry zmizel přidušeně vykřikla a běžela na místo, kde ještě před malou chvílí stál slavný Harry Potter.
"Viděla si to?"
"Samozřejmě Ronalde! To nešlo přehlédnout. Viděl jsi alespoň, kdo byl ten muž?" ptala se pobouřená Hermiona.
"Neviděl a ty snad jo?"
"Taky ne a právě to je špatný. Nevíme, kdo Harryho unesl. Co když už ho teď mučí Voldemort." Zhrozila se Hermiona a v duchu si hned zakázala na to myslet. "To není možný, kdyby to byl nějaký smrtijed tak by to Harry poznal, ne?" "Nebuď směšný. Jak by to asi tak měl Harry poznat. Copak mají smrtijedi na čele napsaný: Já jsem smrtijed? To asi těžko. Musíme něco vymyslet a to hodně rychle. Než se stane něco, co by mělo špatné následky. Jestli to byl smrtijed tak se to stejně nedozvíme, Snape zradil a nemáme už žádného špeha u Voldemorta" Šeptala Hermiona. "Spíš pro Řád špehovat, ne?" divil se Ron. "No Brumbál se jednou zmínil, že nás vezme do Řádu a těsně před svou smrtí mi vyzradil, že na začátku prázdnin budeme přijati do Řádu." Prozradila Hermiona nečekanou věc. Kdo by taky tušil, že by Brumbál něco takového řekl zrovna jí. "Dobrá musíme co nejdřív najít Harryho a začneme u Řádu." Souhlasil Ron. Oba pak vyšli z knihkupectví a vydali se zpátky k Děravému kotli.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kari | Web | 13. března 2011 v 19:17 | Reagovat

jsem zvědavá jak se to bude pokračovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama